- ročník ZŠ Orlí, odloučené pracoviště Gollova 394/4, Liberec
Mysleli jsme, že nenajdeme skoro nic. Jak jsme se mýlili!
Dne 7. října 2026 jsme vyrazili do Bedřichova s jasným cílem – pomoci přírodě a
uklidit kousek našich krásných Jizerských hor. Vystoupili jsme na Maliník, nasadili
rukavice, vzali pytle na odpadky a vydali se po Vysokém hřebeni.
Na začátku jsme si říkali, že v lese určitě moc odpadků nenajdeme. Vždyť jsme byli
uprostřed krásné přírody! Jenže stačilo ujít několik prvních úseků a náš názor se
začal rychle měnit. Podél cesty se objevovaly odpadky, které do lesa rozhodně
nepatří. Plechovky, PET lahve, dětské plenky, zbytky jídla v plastových obalech, kusy
plastů… A to nebylo všechno! Našli jsme dokonce i zednické kladivo. To jsme
opravdu nečekali. Člověk by skoro přemýšlel, jestli si někdo nespletl les se skládkou.
Pytle se postupně plnily a my jsme se nestačili divit, kolik nepořádku dokáže člověk v
přírodě zanechat. Čím více odpadu jsme nacházeli, tím více jsme si uvědomovali, že
naše práce má smysl. Každá plechovka, každá plastová láhev a každý kus odpadu,
který jsme z lesa odnesli, znamenaly malé vítězství pro přírodu.
Při úklidu jsme si také uvědomili, že nestačí jen uklízet po druhých. Nejdůležitější je,
aby odpadky v lese vůbec nekončily. Vždyť odnést si prázdnou láhev nebo obal od
svačiny zpátky domů je tak jednoduché. Proč to tedy někteří lidé nedělají?
Po náročném, ale užitečném úklidu jsme nakonec zavítali také na obecní úřad v
Bedřichově. Tam nás čekalo velmi milé přivítání. Byli jsme vděční za příjemné přijetí i
možnost občerstvit se výbornou Kitlovou šťávou, která nám po cestě přišla opravdu
vhod. Toto milé zastavení bylo krásnou tečkou za naším dobrodružstvím v Jizerských
horách. Děkujeme za vstřícnost a pohostinnost!
Z Maliníku jsme neodcházeli s prázdnýma rukama, ale s pytli plnými odpadků a s
hlavou plnou otázek. Zároveň jsme měli dobrý pocit, že jsme udělali něco užitečného.
Možná jsme nezachránili celý les, ale pomohli jsme alespoň jeho kousku.
A co bychom vzkázali všem návštěvníkům lesa? Les není skládka. Je to domov
zvířat, místo odpočinku a kousek přírody, který máme společně chránit. Když si
každý odnese to, co si do lesa přinesl, nebudou jednou další generace nacházet
mezi stromy místo pokladů jen odpadky.
My už víme, že i malá pomoc má velký význam. A příště? Doufáme, že budeme mít
mnohem méně práce – protože v lese najdeme mnohem méně odpadků!
A teď to nejlepší na konec! Uprostřed lesa jsme objevili zednické kladivo. Jak se tam
dostalo, komu patřilo a co tam vlastně dělalo, zůstává záhadou, kterou by možná
nerozluštil ani Sherlock Holmes. Jedno je ale jisté – kladivo jsme zachránili před
osamělým životem v lese a přijali ho mezi sebe. Dnes už to není jen obyčejné nářadí,
ale náš třídní maskot, celebrita výpravy a plnohodnotný člen kolektivu. Zatím sice
nemluví, domácí úkoly za nás neplní a na výlety si samo batoh nezabalí, ale své místo u nás již má.
